Cementový med neboli melicitózní med

Melicitóza, také betónový med je anomálie, která se čas od času vyskytne. Dříve se mělo za to, že souvisí se suchem. Tato teorie se však letos nepotvrdila. Souvisí s regulací osmotického tlaku v rostlinách i hmyzu v návaznosti na prudké výkyvy teplot a vlhkosti. 

Cementový med pochází z medovice s vysokým obsahem rychle krystalizujícího trichasaridu melecitózy. Původně se připisovala modřínu, což se ale ukázalo jako nedostatečná hypotéza vzhledem k převažujícím monokulturním smrkovým lesům. Medovice ve včelích plástvích krystalizuje už po třech dnech.

Pro včelaře je to velmi složitá situace, tento cementový med nelze vytočit ani v elektrickém medometu s vysokými otáčkami. Pokud je betonový med ještě zanesen v nových plástvích, situace je ještě horší, v medometu se plástve celé zbortí a roztrhají. Včelař tak přijde i o cenné souše. Další problém je, že na melicitózním medu včely nemohou přezimovat. Melecitóza je navíc pro včely špatně stravitelná, pokud se dostane do zimních zásob, hrozí úhyn včelstev. Včely jí nedokážou zpracovat, uhynou hladem, nebo na úplavici následkem infekce z medovicového nestravitelného medu.

Vzácnost melicitózního medu

Melecitózní med je bohatý na minerály, zejména draslík, vápník, hořčík, železo a mangan. Tyto prvky přispívají k jeho zakalené tmavé barvě a výrazné chuti.

Melecitózní med je unikátní díky svým vlastnostem.